Co se vlastně stalo v pátek 16. ledna 2015?

 V pátek 16. ledna se dostalo na veřejnost několik kusých informací a připravovaném zpoplatnění dosud nelicencovaných kmitočtových pásem. Neodborná veřejnost mluví o zpoplatnění WiFi, odborná o zpoplatnění i jiných bezlicenčních pásem. Iniciátorem této změny bylo Ministerstvo průmyslu a obchodu, navíc ne zcela standardním způsobem, když změnu do zákona prosadilo až po vypořádání připomínkového řízení na ČTÚ. Ve své argumentaci se opírá o požadavky EU na zajištění volné hospodářské soutěže a nediskriminačních podmínek pro podnikání. O původcích, důvodech a způsobu prosazení navrhovaných změn se čile spekuluje, ale podívejme se na věc z trochu jiného úhlu – co by se mohlo stát, kdyby změny prošly schválením…?!?

Předně je třeba rozlišit, co se reálně zpoplatnit dá a co ne. Využívání pásem jako ISM (2,4GHz, 5,4GHz, 17GHz) nebo SRD (5,8GHz či 24GHz) je u nás regulováno v souladu s rozhodnutími Evropské komise a doporučeními CEPT a zdaleka se nejedná jen o využití těchto pásem pouze pro telekomunikační účely. Zde se mi jeví zpoplatnění jako velmi nepravděpodobné. Administrativa spojená s evidencí, rozlišením mezi komerčním a nevýdělečným využitím s následným vyměřením poplatků by byla tak náročná, že jediný efekt, který by to přineslo, by bylo prudké zvýšení zaměstnanosti státních úředníků. Co však v těchto pásmech udělat lze, je zvýšení kontrolní činnosti. Ruku na srdce, kolik zařízení dnes nepřekračuje stanovené výkonnostní limity, kolik z nich skutečně používá předepsané mitigační techniky? Stačí pár dobře mířených kontrol, náležitě medializovaných vysokých pokut a mezi provozovateli zavládne panika.

A pak jsou tu kmitočtová pásma, jako je třeba pásmo 10,5 GHz, které je předkladatelům změny zákona pravděpodobně nejvíce trnem v oku. Regulace tohoto pásma v ČR je ve sjednocující se Evropě unikátní a proto její případné změně nejspíše nebudou bruselští úředníci stát v cestě. Toto pásmo bylo přitom donedávna příkladem, že když se dodržují stanovená pravidla, tak to opravdu může fungovat. Jakmile se však pásmo vyčerpá, začnou se pravidla porušovat, což ve výsledku vede k jeho znehodnocení.

Jak by to tedy asi vypadalo, kdyby stát přikročil ke zpoplatnění pásma 10GHz? Předcházela by fáze povinné registrace spojů, kdy by jednotliví uživatelé stáli před dilematem, zda sami sebe prásknout a vystavit se tak riziku placení poplatků nebo provozovat spoje bez registrace tak dlouho jak to jen půjde? Každopádně by zavládl zmatek, kdy legalizující uživatelé by dostávali kmitočtové příděly nelegálně používanými někým jiným, čímž by všemožné přesuny napříč pásmem postihly prakticky všechny uživatele bez vyjímky. Navíc při současných pravidlech kmitočtového plánování by se všechny dnes provozované spoje do stávajícího spektra jen stěží vešly, vždyť v pásmu pouhých 300MHz je jich provozováno na 25 tisíc! Ikdyby se jich vešla třetina, a to je velmi optimistický předpoklad, tak kam s těmi ostatními? Pozitivní by bylo, kdyby část spojů zanikla, neboť jde o letité spoje s nízkou kapacitou přežívající v provozu spíš ze setrvačnosti a taky díky neochotě vynaložit peníze na jejich demontáž, než jejich skutečná potřeba. Zbylé spoje by musely být přemigrovány do jiných pásem. Z části do vyšších licencovaných, neboť spoje zhusta nejsou příliš dlouhé a poplatky ve vyšších pásmech jsou pro provozovatele mnohem stravitelnější, zčásti do jiných nelicencovaných. Každopádně by to byl zajímavý proces, který by na jedné straně dal bezdrátovému trhu nový impuls, na druhou stranu by znamenal pro řadu ISP výrazné zvýšení nákladů, často až k likvidačním hodnotám.

A pak jsou tu ještě dvě relativně nová pásma: E-band a V-band. Ta představovala skryté rezervy mobilních operátorů, pro které je pásmo s velkou šířkou pásma a malým dosahem životní nutností pro rozvoj sítí 4. generace. Jelikož byly spoje pro tato pásma relativně málo dostupné a ceny vysoké, přečkalo toto pásmo v klidu a pokoji nástupu LTE. Kartami trochu zamíchala až Izraelská firma Siklu, která vypustila na trh zařízení s vysokou kapacitou v dostupné cenové hladině. U ISP to vyvolalo pozdvižení, protože nic zajímavějšího se na trhu rádií už dlouho neudálo. Zřejmě i proto ji (firmu Siklu) mobilní operátoři nemají zrovna v oblibě, neboť „jejich“ E-band se rychle plní stovkami spojů, za pár let budou nejlepší střechy plně obsazené, a tak jako v jiných pásmech se začnou porušovat pravidla. Jediný V-band zatím odolává díky obezličce v Oprávnění, kterou je užívání pásma omezeno pouze na vnitřní instalace. Toto omezení však pravděpodobně v brzké době rovněž pozbude smysluplnosti.

Co lze tedy v brzké době očekávat? V brzké době podle mne nic. Nějakou dobu bude ticho po pěšině, a dost možná se nestane vůbec nic. Možná se časem prosadí nové změny do stávajících Oprávnění, ale nejspíše půjde o postupné změny s přechodným obdobím, umožňujícím dotčeným technologiím dožít. Každopádně platí, že zpoplatnění pásem je nástrojem pro jejich regulaci, a některá bezlicenční pásma už si o regulaci již delší dobu říkají. A kdo se bude chtít vyhnout budoucím problémům, měl s tím ve svých strategických plánech počítat.

-mb-

Publikováno: 2015 02 19    |     Zpět na seznam aktualit
Přejete si zasílat náš NEWSLETTER? ANO, mám zájem

Dokument

PRO VÁS
popup





Uděluji souhlas s tím, aby společnost VUMS DataCom, s.r.o. se sídlem Lužná 591, 16000 Praha 6, IČ: 48585611, zapsána v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 17811, shromažďovala a zpracovávala v souladu se zákonem č. 101/2000 Sb. v platném znění, moje jméno a emailovou adresu a další poskytnuté osobní údaje k zařazení do databáze za účelem nabízení výrobků, služeb a zasílání obchodních sdělení prostřednictvím elektronických prostředků dle platného zákona č. 480/2004 Sb., a to na dobu neurčitou do odvolání.